Pořád čekám, až ho ta kočička omrzí

Pořád čekám, až ho ta kočička omrzí. Ale už to nejde vydržet. Chodí za ní dvakrát týdně, když uložím večer děti, aby nevěděly.  Ale ony stejně něco tuší a ptají se, proč tatínek spí v obýváku. Jak jim to mám vysvětlit? Už mne vlastně hrozně nebaví předstírat, že je všechno v pořádku. Jsem děsně unavená. A naštvaná, jak nám to může dělat? Ptám se ho, snažím se být milá, ale on se jenom vymlouvá…